©reese-mode-style.blog.cz Reese-móda-styl, našla svůj cíl

O Oscarovi a "Walk the line"

21. prosince 2008 v 12:03 | Reese |  Interviews
Reese je v poslední době nejžádanější herečkou v Hollywoodu. Předběhla dokonce Julii Roberts. Takže tady máte rozhovor s Reese


Gratulujeme k Oskarovi, Reese. Splnila sis svůj životní sen?
Já si nepotrpím na ceny... (smích). Samozřejmě že jsem štěstím bez sebe. Už jako malá jsem si zkoušela děkovnou řeč doma před zrcadlem. Jsem tak šťastná. Díkybohu za to.

Takže můžeš říct, že přijetí role June Carter-Cash ve filmu Walk The Line se nakonec ukázalo jako dobré životní rozhodnutí...
Jakou ode mě čekáte odpověď? Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. Netvrdím ale, že jsem zprvu neměla z této role strach. Ještě nikdy jsem nehrála skutečnou žijící postavu. Pociťovala jsem proto opravdu velkou odpovědnost vůči ní a vůči její rodině. Teď, když držím v ruce Oscara, říkám, že se mi ta práce snad povedla. Hodně jsem se na natáčení nadřela.

Musela to být skutečná výzva...
Ano, skutečně obrovská výzva. Musela jsem se poprat s hudbou a hlavně to bylo opravdu hodně časově náročné natáčení.

Na plátně to mezi tebou a Joaquinem Phoenixem skutečně jiskřilo...
Jak jsem již říkala, natáčení trvalo opravdu dlouho a my se profesionálně sblížili.
Šest měsíců před natáčením jsme začali zkoušet a pak následovalo to předlouhé natáčení. Nakonec jsme si oba lezli na nervy a nemohli jsme se ani vystát. Bylo to opravdu těžké, neboť jsem ještě nepracovala na projektu, kde bych byla tolik závislá na jednom člověku. Cítila jsem k Joaquinovi velký závazek a mám pocit, že se to přeneslo i na něj.

Ty a tvůj manžel Ryan Phillippe jste oba skutečně vytížení herci. Jak se dá skloubit tak časově náročná práce s péčí o rodinu?
Když jsem pracovala na snímku Walk The Line, tak se Ryan staral o děti. Teď je zase on na natáčení a o naše děti se starám já. Snažím se s nimi být co nejvíc. Mám pocit, že se nám daří udržet rovnováhu mezi prací a rodinou. Bez ochotných babiček a odpovědné práce naší chůvy bych ale určitě nebyla tam, kde jsem teď.

Jak se stavíš k zvěstem, že vaše manželství s Ryanem prožívá krizi?
Vím, co je pravda a co jsou pouhé lži. Já žiji svůj život a ne život té ženy z titulní stránky. Jednoduše nečtu bulvár, a tak mě tyto věci netrápí.

A neubližuje to ani tvým dětem?

Moje dcerka Ava je splachovací. Takové věci ji nezajímají. Dá se říct, že jsme si už i zvykli na paparazzi fotografy. Musíme se víc hlídat, ale už to ani nevnímáme. Dcera to bere stále jako hru. Maminka je slavná, a tak se nedá nic dělat.

Neomezuje tě někdy tvoje rodina?
Několikrát jsem musela odříct roli. To ale patří k mému životu. Chtěla jsem mít děti, a tak se musím snažit profesionální i rodinný život nějak skloubit. Momentálně už nemůžu brát dcerku mimo město na natáčení, neboť chodí do školky.

Nemáš někdy výčitky svědomí, že své děti opouštíš?
Někdy mi připadá, že něco dělám špatně. Doufám, že jak budou děti trošku starší a samostatnější, tak se to všechno samo spraví. Snažím se je neopouštět víc než na tři dny. Když jsem mimo domov, každou volnou chvíli jim volám. Máme spolu krásný vztah.

Nemyslíš si, že by se jim lépe žilo v normální rodině než v rodině filmových hvězd?
Snažíme se být dobrými rodiči. Mám pocit, že nezáleží na profesi, ale hlavně na tom, jak se v té konkrétní rodině milují a kolik je tam lásky.

Chtěli byste mít s Ryanem ještě další děti?
My to nijak neplánujeme. Miluji děti, ale zatím nevím. Jsem ještě mladá žena. Mám stále ještě hodně času.

Máš pocit, že bude těžké pracovat na dalším filmu poté, co jsi získala Oscara?
Možná. Dávám si záležet na tom, jakou roli přijmout. Pečlivě si vybírám. Nikdy ale nemůžete vědět, co se zrovna přihodí.

Toužíš hrát v dalším muzikálu?
Walk The Line byl úzce spjatý s hudbou. To mě moc bavilo. Chtěla bych pracovat na nějakém velkém muzikálu na Broadwayi. To by mohlo být zábavné.

Předávání Oscarů je velká událost. Rozmýšlela jsi hodně, jak se oblečeš?
Miluju hadříky, a tak jsem samozřejmě všechno hodně promýšlela. Nejhezčí okamžik ale stejně nepřišel na červeném koberci. Ten se dostaví až o hodně později, když jsem se dostala domů. Svlékla jsem se, odlíčila se, lehla si vedle svého muže a teprve v tu chvíli mi došlo, jak jsem šťastná.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama